Tak neubližuj zbytečně druhým

Příčiny depresí

29. listopadu 2006 v 13:16 | EmO gIrL |  ::DEPRESE(svině) a SMUTEK::
CO SE DĚJE BĚHEM DEPRESE A ÚZKOSTI V MOZKU?
Během několika posledních desetiletí se pohledy na depresivní poruchu změnily. Dříve se věřilo, že problémová výchova a nepříjemné životní události jsou hlavní příčinou této poruchy. Dnes víme, že faktorů, které se na jejím vzniku podílejí, je daleko více.
Jistá zranitelnost je dědičná (genetické faktory). Může se zvýšit určitými dětskými zážitky a typem výchovy, jako je předčasné oddělení dítěte od matky, přílišný důraz na výkon, perfekcionismus, nadměrná kritika (výchovné faktory). To však ještě neznamená, že se porucha nutně musí rozvinout.
Stresové události působí jako spouštěče (životní změny, ztráta blízké osoby, stres v zaměstnání, změna životní role, tělesná namoc, izolace). Může jít o výrazné životní události, ale i o souhrn drobných stresujícívh vlivů, které vedou k dlouhodobé frustraci a bezmoci. V rozvinuté depresi pak dochází ke změnám v biochemii mozku (bilogické faktory).
V mozku jsou biliony nervových buněk. Každá nervová buňka má výbežky, které posílají a dostávají zprávy od ostatních nervových buněk. Neurotransmitery jsou chemické látky, vypouštěné z těchto výběžků, zabezpečující přenos zprávy ze zakončení jednoho nervového výběžku na druhý. Tito "chemičtí poslové" ovlivňují způsob, jakým se cítíme - naše nálady. V průběhu času vědci zjistili, že určité neurotransmitery hrají důležitou roli u deprese - zejména jde o serotonin, noradrenalin a dopamin. Epizoda depresivní nálady je spojená s jejich relativním nedostakem na nervových zakončeních (synapsích) v mozku. Antidepresiva dokážou postupně zvýšit dostupnost těchto látek a tím pomáhají normalizovat biologickou rovnováhu.
PROČ SE ROZVÍJÍ ŽIVOTNÍ PORUCHA JEN U NĚKOHO?
Odpověď na tuto otázku hledá mnoho vědeckých týmů na celém světě. Úplně jasnou odpověď zatím neznáme. Řadu poznatků však máme. Víme už, že na náchylnosti k depresi se podílí mnoho faktorů, a to u různých lidí v různé míře. Nejdůležitější z nich uvádíme:
a) Vrozené faktory: V některých rodinách se objevují depresivní poruchy častěji. To může znamenat, že je zde přítonmá vrozená biologická zranitelnost.
b) Podmínky vývoje v dětství: Nejčastěji souvisí s rozvojem deprese v dospělosti ztráta důležité osoby v dětství, například úmrtím nebo rozchodem rodičů. Rovněž předčasné oddělení od matky, nedostatečná péče, týrání dítěte nebo naopak přípišné rozmazlování a ulevování od povinností bývají často v souvislosti s rozvojem deprese v dospělém věku. Rodič se svou depresí se může stát vzorem takového chování pro své dítě.
c) Stresové životní události: Stresové životní události jsou často spouštěči deprese. Jde o události, které vedou k sociální izolaci (ztráta partnera nebo jeho odchod), změně role (přechod ze školy do zaměstnání, příchod dítěte do rodiny, přechod na jiné zaměstnání), ztrátě důležité role (odchod dospělých dětí z rodiny), ztrátě autonomie, přirozené aktivity a důležitosti (odchod do důchodu, důsledkem tělesné nemoci ve stáří) apod.
d) Biochemické faktory: U depresivních stavů dochází k poruše v přenosu serotoninu, noradrenalinu a dopaminu v mozku. Tyto biochemické změny jsou přítomny pravděpodobně u všech typů depresí, ať nám jejich rozvoj je více pochopitelný z toho, co se v životě toho kterého člověka stalo, nebo deprese přišla jakoby bez zevní příčiny. Zda jsou tyto biologické změny příčinou deprese, nebo pouze její součástí, to zatím nevíme. Důležité je ale poznání, že léky, které tuto biochemickou odchylku postupně upravují do normálního stavu, dokážou odstranit projevy deprese.
e) Psychologické faktory: Psychologické faktory mohou hrát podstatnou roli. Lidé s nízkým sbvědomím, kteří se dívají na sebe, okolnosti a budoucnost pesimisticky, nebo lidé, kteří žijí v silně stresujících podmínkách, jsou více náchylní k rozvoji deprese. Často jsou to lidé s problémy v asertivním jednání. Nejsou schopni říct ne v situacích, kdy by bylo odmítnutí na místě, mají potíže se snášením kritiky od ostatních. Mají nadměrnou potřebu pochvaly a posílení od druhých a bývají nadměrně závislí na hodnocení druhých.
f) Současná rodinná a pracovní situace: KOnflikty v rodinném životě a problémy v práci velmi často souvisejí s rozvojem deprese. V rodině to bývají zejména konflikty mezi partnery, mezi rodiči a dětmi. V práci také kromě vztahových konfliktů také workoholismus (nadměrné pracovní tempo, nedostatek odpočinku).
g) Tělesná onemocnění: Deprese může být také spojená se souběžným tělesným onemocněním. To platí zejména pro starší populaci. Depresivní epizoda může navazovat na ischemickou poruchu srdeční, vysoký krevní tlak, mozkovou příhodu, Parkinsnovu chorobu, cukrovku, revmatismus, sníženou činnost štítné žlázy apod. Deprese může také zhoršovat průběh všech těchto onemonění. Někdy navazuje na bouřlivé hormonální změny po porodu v klimakteriu.
h) Léky, drogy a alkohol: Rozvoj deprses může také souviset s užíváním některých léků. Objevuje se například po užívání hormonu prednisonu a po některých lécích užívaných k léčbě vysokého krevního tlaku. Velmi často vede k depresi nadměrná konzumace alkoholu nebo závislost na drogách.
JAKÝ JE VLIV STRESU?
V důsledku stresu může dojít k rozvoji psychické poruchy nebo psychosomatického onemocnění. Neznamená to jednoduše, že stres je příčinou této poruchy. Musí předcházet vrozená nebo získaná indispozice. Ale nadměrný stres bývá jejím spouštěčem. Dosud nevíme přesně, proč se u někoho vlivem stresu rozvine deprese nebo úzkostná porucha či fobie, u dalšího psychosomatické onemocnění, a někdo i nejtěžší stres prožije bez následků. Dispozice ragovat na stres různou poruchou je zčásti vrozená a částečně získaná během života. Podobně odolnost vůči stresu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama